Ing. Miroslav Houška

Člen Zastupitelstva Kraje Vysočina, člen Finančního výboru Zastupitelstva Kraje Vysočina.

Profil krajského zastupitele

Ing. Miroslav Houška

Bydliště: Častrov, okres Pelhřimov

Rok narození: 1959

Rodina: ženatý, 3 děti

Zájmy: rodina, cyklistika, lyžování, muzika

 

Zkušenosti z veřejné samosprávy:

  • do roku 1989 žádné, pouze odposlechy Hlasu Ameriky a předávání informací některým zakukleným kolegům v práci (práce viz. dole) 
     
  • 1990 - 2002 člen Zastupitelstva obce Častrov, místostarosta a starosta obce
     
  • od 2004 - dosud člen Zastupitelstva Kraje Vysočina; 2005 - 2008 člen Rady Kraje Vysočina odpovědný za majetek a finance

Oblíbené motto: "Když je v zemi nepřítel, tak čestný muž nedělá kariéru!"

Venkov udrží hlavně vztahy

Přímý pohled Miroslava Houšky

Nedávno jsem z novin Kraje Vysočina dostal anketní otázku: „Co je potřeba k udržení života na venkově?“ Ostatní kolegové - krajští zastupitelé jmenovali infrastrukturu, dopravu, zaměstnanost, veřejné služby a podobné věci. Já jsem na prvním místě uvedl mezilidské vztahy. Autobusy do města, fungující školu, sociální služby, upravenou náves a další věci už totiž dnes lidé berou skoro jako samozřejmost. Zvlášť, když někteří by rádi žili na klidné vsi, ale zároveň si ponechali všechny výhody města. Postavit nový obchvat, čističku, školu či obchod je záslužné, ale v dnešní době je ještě těžší udržet na vsi sousedskou výpomoc, kamarádství a ochotu něco dělat pro druhé zadarmo a společně. Možná nám na to nezbývá čas. Chodíme do práce a děláme na své chalupě. Materiálně se nemáme špatně, ale šťastni úplně nejsme. Ke spokojenosti nám často chybí právě dobré vztahy – ať už v rodině, v práci, v obci nebo jinde. Na ty ale žádné dotační tituly vypsané nejsou. Ty musíme „dotovat“ my sami: důvěrou, kompromisy, pochopením a rozumným přístupem. Jedině pak se bude žít lépe, a to nejen na vsi.

Ing. Miroslav Houška, krajský zastupitel

Jak se více zastat drobných farem

Další velká mlékárna dala výpověď zemědělcům, kteří dodají méně než 500 litrů mléka denně. Tentokrát jde o mlékárnu v Hlinsku, kam řadu let dodávali mléko i menší farmáři z Vysočiny. Už dříve se podobně zachovala mlékárna ve Velkém Meziříčí. Velcí zpracovatelé zemědělských produktů nestojí o malé dodavatele a připravují tak venkov o pracovní příležitosti.  

Likvidují farmáře, kteří nemají další zaměstnance a sami jako rodina hospodaří 365 dní v roce. Sedlák, který byl kdysi kulakem a měl přes 20 hektarů, má dnes se svými 20 kravami smůlu. Někdo si řekne: „Tak si najde odběr jinde“. Jenže to v době přebytku mléka kvůli stoupajícím dovozům a minimálním výkupním cenám mléka je téměř nemožné. Proto je takový krok pro malé farmáře téměř likvidační. Často mají půjčky a prodej mléka je pro ně jedna z možností, jak je splácet.

Podobný osud jako producenty mléka stíhá i malé dodavatele masa. Konkrétně mám příklad od soukromého rolníka Josefa Simandla z Jiratic na Třebíčsku, kdy od něj po mnoha létech spolupráce přestali vykupovat. „Monopolizace“ zemědělství jho přinutila, aby vše zpracovali i prodávali doma. Jenže po spotřebitelích, rozmazlených nereálnými akcemi v supermarketech, těžko lze chtít, aby si pro tyto potravin ještě jezdili někam na venkov.

Je tedy otázkou, zda podpořit menší producenty potravin nebo přinutit řetězce k přísnějším pravidlům a k většímu podílu odběru od regionálních zemědělců.

Je třeba spořit na horší časy

Vystudoval jsem Vysokou školu zemědělskou, pracoval v STS Hustopeče u Brna a v ZZN Pelhřimov. Teď jsem vedoucím ekonomem jihlavských lesů. Žiji v Častrově na Pelhřimovsku, kde jsem byl tři období starostou. V roce 2001 jsme získali titul Vesnice Vysočiny.

I po vzoru mého příbuzného plk. Tomáše Houšky, který radši zemřel, než aby gestapu prozradil vojenské informace, je mým heslem: „Když je v zemi nepřítel, čestný muž nedělá kariéru.“ Každý by měl bránit, aby se v zemi nepřítel neobjevil. Tři roky jsem působil jako krajský radní pro majetek a finance a tomuto tématu se věnuji i jako zastupitel kraje. Vadí mi, když někdo žehrá na nedostatek peněz. Kraji se teď stejně jako celé zemi nevede špatně, a proto je odpovědné tvořit rezervu pro horší časy nebo na nové problémy jako sucho. Když jsem v roce 2008 končil v radě kraje, předával jsem příští vládě zůstatek bankovních účtů ve výši přes 2 miliardy a řadu projektů připravených k financování. Totéž čekám od ČSSD a KSČM. Mojí zásadou je hospodařit odpovědně, brát si úvěry jen na spolufinancování (mj. opravy silnic) a u dotací nejprve zvážit smysl projektu a provozní náklady.

Miroslav Houška, krajský zastupitel 

 

Návštěvníci koncertu byli štědří, vybralo se přes 20 tisíc

Počátky – Téměř 70 lidí přišlo v sobotu 23. dubna do kostela v Počátkách na Pelhřimovsku podpořit dobrý úmysl. Vyslechli si klasické i moderní skladby a přispěli do kasičky na rodinu Novákovu z Proseče-Obořiště, ve které loni několik dní po porodu zemřela maminka. Celkem se vybralo 20.844 korun.

Zapečetěná pokladnička byla předána p. Antonínu Novákovi. Kromě výše uvedené peněžní částky také dostal plyšové zvířátko pro malou Helenku. Pan Novák všem přítomným i organizátorům koncertu poděkoval.

Benefici se rozhodli doplnit i zastupitelé Nové Cerekve, pod kterou Proseč-Obořiště jako místní část spadá. Starosta Zdeněk Rajdlík už před koncertem oznámil, že městys rodině věnuje 10 tisíc korun. Další tři tisíce sebou vybrali sami zastupitelé. Předtím se podobně velkoryse zachovali i hasiči z Proseče-Obořiště.

Akce byla součástí série benefičních koncertů, které na Vysočině zaštiťuje poslanec Vít Kaňkovský. Při hudební produkci Tria od sv. Jakuba (klávesistky Moniky Jakubíčkové, zpěváka Milana Řiháka a violisty Karla Plocka) zazněly mj. skladby Ave Maria, Panis angelicus nebo Con te partiro.

Vít Kaňkovský: I „zapomenuté“ Pacovsko si zaslouží lékaře a kvalitní sociální zařízení

Pacovsko – Otázka dostupné zdravotní péče a financování sociálních služeb, ale i zaměstnanost – to byla hlavní témata návštěvy lékaře a poslance Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) na Pacovsku. Dne 25. února v doprovodu krajského zastupitele Miroslava Houšky navštívil Pacov a Lukavec, pacovskou Charitu, DDL Lukavec, ÚSP Lidmaň a Domov důchodců v Proseči u Pošné. 

S pacovským starostou Lukášem Vlčekem diskutoval vhodný model financování sociálních služeb. „Shodli jsme se, že pro poskytovatele sociálních služeb by byl vhodný víceletý model financování, a ne příspěvek jen na rok,“ uvedl Kaňkovský. Téma financování sociálních služeb ožilo i v pacovské Charitě a v domově důchodců v Proseči u Pošné, kde si poslanec prohlédl originální vybavení nového alzheimerovského pavilonu. Pro 40 klientů je tu široká škála činností, budou moci mj. korzovat po chodbách s „retro“ hasičskou zbrojnicí či výlohou obchodu tak, aby si oživili vzpomínky na mládí.

V Lidmani ředitel tamního ÚSP Luboš Milichovský předestřel svůj názor na rozumnou míru transformace, kterou ústav provádí dlouhodobě. Vít Kaňkovský souhlasil s výhradami vůči „plošné“ transformaci nejen sociálních ústavů, ale i psychiatrických nemocnic. S ředitelem MIlichovským i starostou Černovic Janem Brožkem poslanec Kaňkovský řešil absenci praktického lékaře.

Reflexní prvky jsou povinné. Proč by je lidem nemohl koupit kraj?

Vysočina - Krajský zastupitel za KDU-ČSL Miroslav Houška se připojil k návrhu ODS, že by kraj v rámci zvýšení bezpečnosti mohl svým obyvatelům zakoupit reflexní prvky. Ty jsou totiž nově podle zákona povinné za tmy při pohybu mezi obcemi.

Vládnoucí ČSSD a KSČM si ovšem prosadily svou verzi Bezpečné Vysočiny, o jejíž efektivitě může mít řada lidí pochybnosti. Opozice v krajském zastupitelstvu (KDU-ČSL a ODS) se shodla, že kromě spíše okázalých akcí typů “bezpečnostních” kufříků pro prvňáčky anebo Cestářského rodea by kraj měl víc podpořit všechny vrstvy obyvatel, zvlášť když jde o zákonnou povinnost.

ODS navrhla, aby se objem podpory pro bezpečnost obyvatel navýšil ze 4 na 6 milionů korun a aby distribuci reflexních pásků mezi obyvatele zajistily jednotlivé obce. Miroslav Houška uvedl, že návrh se mu líbí, ale že by výraz “reflexní pásky” nahradil slovem “reflexní prvky”, což ODS přijala za své. “Také souhlasím s tím, že některé věci by nemusely být do podpory zahrnovány, anebo ať si je hradí firmy, které se na nich podílejí,” doplnil Miroslav Houška - tím měl na mysli právě Cestářské rodeo, jakousi přehlídku úspěchů krajských silničářů a spolupracujících firem. Miroslav Houška si navíc nemyslí, že by navýšení podpory ze 4 na 6 milionů korun musely schvalovat odborné komise.

Bohužel ČSSD a KSČM tento návrh opozice nepřijala. Jejich návrh spočívá v tom, že 1,5 milionů půjde pro nákup kufříků pro prvňáčky (lékárnička, pexeso, vesta, brožura, páska, CD - jeden vyjde asi na 300 Kč) a 2,5 milionů na Cestářské rodeo, Roadshow, Den komunální techniky, školu smyku, řidiče Vysočinu, preventivní vlak atd. (hm)

Pelhřimovští lidovci pořádají besedu o Josefu Toufarovi

Pelhřimov - „Pohyb kříže v Číhošti nevyvolal člověk“ je název besedy, kterou pelhřimovská KDU-ČSL pořádá ve čtvrtek 17. prosince v 17 hodin v místní městské knihovně.

Pelhřimovští lidovci na ni pozvali nejen Toufarova životopisce Miloše Doležala, ale i Annu Musilovou z Pelhřimova, která v roce 1950 v hromadném hrobě na ďáblickém hřbitově při hledání svého bratra narazila i na Toufarovo tělo. Ta vystupovala i v dokumentu České televize Mrtvolu sprovoďte ze světa, který popisoval právě hledání ostatků číhošťského faráře.

Na pelhřimovské besedě Miloš Doležal podepíše nejen svůj „bestseller“ Jako bychom dnes zemřít měli, ale představí i letošní novinku s názvem Vrátíme se do otcovské náruče. Jde o soubor tří Toufarových kázání. Obě knihy vyšly na Vysočině, ta první přímo v Pelhřimově.

Miloš Doležal pohovoří i o návratu Toufarových ostatků do Číhoště, který se uskutečnil letos v červenci. Takzvaný „číhošťský zázrak“ se odehrál třetí neděli adventní roku 1949, kdy svědci při Toufarově kázání viděli nepřirozený pohyb křížku na oltáři. Zpráva se rychle šířila a tehdejší StB se bála nepokojů, proto Toufara obvinila z podvodu a ten 25. února 1950 zemřel na následky bití ve vězení.

Nedávno se rozběhl proces jeho blahořečení. 

 

 

 

 

 

Lidovci pořádají v Pacově besedu o zemědělství

Pacov – Otázku „Kam kráčí české zemědělství?“ si klade veřejná beseda, kterou v úterý 15. září v 17 hodin pořádají pelhřimovští lidovci v Pacově. Do sálu tamního zámku přijdou odpověď hledat předseda pelhřimovské Agrární komory a předseda VOD Jetřichovec Josef Blažek, ředitel Školního statku v Humpolci Jan Mácha a farmář Josef Plešák z Turovky.

Hosté zastupují jednotlivé segmenty zemědělské výroby – tedy od velkého družstva přes školní středisko zřizované Krajem Vysočina až po soukromé farmaření. Zároveň jsou všichni tři diskutující aktivní v komunální politice – Josef Blažek je dlouholetý zastupitel města Pacova, Jan Mácha je už několikáté období radním města Humpolec a Josef Plešák byl podruhé zvolen místostarostou města Horní Cerekev.

Zlaté podkově přálo počasí. Její ředitel si přeje i Centrum zemědělského vzdělávání

Slavnostní nedělní průvod na humpoleckém hlavním náměstí. Humpolec – Předseda humpolecké KDU-ČSL a tamní dlouholetý radní Jan Mácha dlouhodobě stojí v čele pořadatelů tradičních jezdeckých závodů Zlatá podkova v Humpolci. O víkendu 21. - 23. 8. se konalo finále jejich jubilejního 50. ročníku. Pořadatelé soutěž vyšperkovali o řadu doprovodných akcí. Nechyběla ani výstava, hudba a tanec, rytířské klání, divadelní představení a další atrakce.

Jan Mácha za nejdůležitější považuje to, že vyšlo počasí. „V srpnu byla sucha, po kterých byla trať tvrdá a nebezpečná. Naštěstí před závody mírně pršelo, takže se voda půda provlhčila. Před závody pršet přestalo a během nich i vysvitlo slunce. Počasí bylo snad nejlepší z ročníků, které pamatuji,“ vysvětluje Mácha.

Ten vidí naději do budoucna v tom, že se pomalu vrací zájem mladých o práci v zemědělství. „Proto by nám pomohlo, kdyby u nás vzniklo Centrum zemědělského vzdělávání,“ doplňuje Mácha.

Syndikovat obsah