Setkání s kandidáty do krajských voleb - TŘEBÍČ

21.09.2016 14:00
21.09.2016 17:00

Křižanov nesmí zůstat v tragédii sám

Přímý pohled Jaromíra Kaliny

Krajští zastupitelé za KDU-ČSL vybídli vedení Kraje Vysočina, aby aktivněji nabídlo pomoc městysu Křižanov na Žďársku, který má po odhalení obří varny pervitinu zamořené některé domy i podzemní vody. Křižanov se už půl roku potýká s nejistotou v tom, co se bude dít a zda se podaří sehnat finance na sanaci. Podle zkušenosti našich zastupitelů, kteří se byli o situaci přesvědčit přímo na místě, si myslím, že kraj situaci podcenil. A navíc když chtěla na zastupitelstvu kraje promluvit místostarostka městyse, hejtman ji její vystoupení rozmlouval a doporučoval písemnou formu. Chápu, že některé obavy zastupitelů Křižanova se mohou nezainteresovaným jevit přehnané, ale mají na ně vzhledem k závažnosti případu právo. A proto by k němu také vedení kraje mělo přistupovat s maximální citlivostí a neposuzovat vše jen formálně. Zvlášť když kus od varny je lékárna a zdravotní středisko. Městys žádá vyhlášení krizového stavu. To je oprávněný požadavek, který by mohl otvírat cestu k dotacím na sanační práce. Každopádně vedení městyse nesmí v celém problému zůstat samo.

Jaromír Kalina, kandidát KDU-ČSL na hejtmana

 

Kraj Vysočina potřebuje kamenný hospic – nesnažme se namluvit si opak

   Dlouhotrvající diskuze nad tématem, zda je v Kraji Vysočina potřebné vybudovat a provozovat kamenný hospic, dospěla do další fáze.

V rámci diskuze nad koncepcí paliativní péče v našem kraji se objevil zásadní otazník a s tím související střet názorů - jakou formou doplnit stávající nabídku péče o nevyléčitelně nemocné. V současné době v našem kraji na velmi dobré úrovni funguje mobilní hospicová, respektive paliativní péče, byť ne ve všech regionech ve stejném rozsahu nabízených služeb. Lůžková péče o nevyléčitelně nemocné je zajištěna v Nemocnici Jihlava na oddělení paliativní péče, které poskytuje vysoký standard paliativní péče, nikoliv ale péče hospicové, dále pak v kraji existují 2 hospicové rodinné pokoje v Nemocnici Nové Město na Moravě. Bohužel ale stále velký počet nevyléčitelně nemocných pacientů, kteří nemají z různých důvodů možnost trávit poslední týdny života v domácím prostředí, je odkázáno na umírání na odděleních či  léčebnách dlouhodobě nemocných.

   Ano, setkáváme se s názory, že každého nevyléčitelně nemocného pacienta je možné dochovat domácím prostředí za pomoci mobilní hospicové péče. Jistě by to bylo úžasné, realita života je však často jiná. Jsou mezi námi lidé – a není jich málo, kteří nemají nikoho blízkého, kdo by se o něj mohl s pomocí mobilního hospice starat. A právě čtyřiadvacetihodinová péče blízké osoby je pro využívání mobilní hospicové péče podmínkou. Dalším limitem bývají často podmínky v konkrétní rodině. Při sebelepší vůli není vždy v silách rodiny nepřetržitou péči o svého blízkého zajistit, často i kvůli vzdálenosti, kterou dělí děti od svých rodičů apod. Rozhodně se nechci v tomto ohledu zastávat těch, kteří hledají zástupné důvody, proč jejich blízký nemůže trávit své posledních dny doma, ač by si to přál. Jen zmiňuji praktické důvody, které mnohdy život přináší.

Důchodce, bez kterého se lidovci neobejdou

KDU-ČSL před volbami v zákulisí opět mocně pomáhá jejich doyen Jan Kasal

Schází den do posledních sněmovních voleb a ve vedení lidovců panuje pořádná nervozita. „Podaří se nám po třech letech vrátit do Sněmovny?“ ptá se sám sebe lidovecký šéf Pavel Bělobrádek.
Když v tu chvíli volá tehdy ještě skoro neznámému mladému lidovci ze Zlínského kraje, dnes místopředsedovi KDU-ČSL Ondřeji Benešíkovi, stranický matador Jan Kasal. „Budeme mít třináct až patnáct mandátů, mám to spočítané, už jsem se byl podívat ve Sněmovně, kde budete sedět, můžeš si balit,“ říká překvapenému Benešíkovi, který to hned zas volá Bělobrádkovi. „Když to říká Honza Kasal, tak to asi tak bude,“ přikyvuje Bělobrádek. V sobotu je jasno, Kasal se nemýlil. Stejně aktivní je Kasal i nyní. Za dva měsíce sice oslaví pětašedesáté narozeniny a stejně jako v posledních sněmovních volbách ani nekandiduje, přesto objíždí svoji domovskou Vysočinu i sousední Jihomoravský kraj a vyjednává s kdekým. Cítí šanci na velký návrat lidovců do krajské politiky.
„Je pracovitý. Určitě je pracovitější než já,“ říká jihomoravská dvojka a senátor Stanislav Juránek s tím, že o nějaké neobvykle velké Kasalově iniciativě neví.

„Pište o těch mladejch“

Lesk a bída předvolebních debat

Přímý pohled Jaromíra Kaliny

Už jsem absolvoval některé předvolební debaty do krajských voleb a „souboje“ v médiích s ostatními lídry. Bohužel se zdá, že řada problémů zůstává na povrchu. Někteří novináři chtějí pěti slovy odpovědět na problém, který zabere 10 minut vysvětlování. Někteří politici se tomu přizpůsobují a zjednodušují věci na nejvyšší míru. Anebo uhnou od tématu k věci, kterou kraj nevyřeší – jako uprchlíci, zemědělská politika Evropské unie atd. Bohužel i řada voličů hodnotí spíš to, jak se kdo tváří a s jakou razancí mluví, než to, co říká. Už se na Vysočině objevují i různé zajímavosti. První je ta, že současný hejtman za ČSSD se objevuje na billboardech, které se tváří jako propagace Kraje Vysočina, přestože kraj nikdy takto řemeslníky nepropagoval. A druhá je, že strana Tomio Okamury a Jana Veleby chtějí nelegální migraci zastavit tím, že nelegálně přibíjejí své plakáty a billboardy hřebíky na stromy. Přesto věřím, že se najdou slušní lidé, kteří si na tyto věci udělají svůj názor a které víc zajímá obsah než forma. Bez těchto lidí by kampaň opravdu mohla být nebezpečným hazardem.

Ing. Jaromír Kalina, náměstek primátora Jihlavy

Změna ve vzdělávání zdravotních sester

ČRo Plus | 9.9.2016 | 09:00 | Pořad: Zprávy


David KABELE, moderátor
--------------------
Od příštího školního roku zřejmě čeká zdravotní sestry zásadní změna ve vzdělávání. Zkrátí se jim studium na 85 let. Nově jim bude stačit střední zdravotnická škola a rok na vyšší odborné. Teď musí mít i vysokou. Vládní návrh probere v prvním kole sněmovnaPoslanec KDU-ČSL a lékař Vít Kaňkovský říká, že by změny měly přivést víc sester hlavně do nemocnic. Podle něj jsou ale třeba také další změny.

Vít KAŇKOVSKÝposlaneclékař /KDU-ČSL/
--------------------
Jenom ten zákon samotný tomu nepomůže. Těch problémů je tam víc. Jedná se i o finanční a společenské ohodnocení sester, takže je to jeden z kroků, ale nelze se k němu upínat jako k jedinému řešení.

Tábor v Letech byl stanicí před vyhlazením, připomíná historik

Historik Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Stehlík považuje tábor v Letech u Písku za původně pracovní. Od roku 1942 jej však považuje za tábor internační, odkud byli Romové transportovaní do vyhlazovacích táborů, jakým byla například Osvětim-Březinka.

Výrok ministra Andreje Babiše o Letech u Písku opět rozproudil debatu, o jaký tábor šlo. Byl to pracovní tábor, internační, koncentrační nebo jiný? 

V podstatě by se dal v čase a vývoji popsat všemi třemi přídavnými jmény. Lety u Písku a moravský Hodonín u Kunštátu nejdříve spadaly do kategorie pracovních táborů, Romů v nich bylo do deseti procent. Pracovní tábory byly zřízeny legislativně již za druhé republiky a měly v nich být lidé, kteří byli označováni jako „práce se štítící“. Druhá republika se totiž snažila do těchto táborů koncentrovat lidi tzv. z okraje společnosti – jednalo se tedy o vyloučení ze společnosti s odůvodněním špatného přístupu k práci. 

Poté se ale z Let stal cikánský tábor, co to znamená? 

To je v podstatě jiný výraz pro internační tábor určený ke koncentraci, řečeno tehdejším jazykem, cikánského obyvatelstva a jeho následného přesunu do vyhlazovacích táborů. Zásadní rozdíl je, že do internačního tábora byly na rozdíl od tzv. pracovního svezeny celé rodiny – muži, ženy, děti, staří lidé. Účelem už není práce, ale izolace, čisté vyčlenění, vyloučení ze společnosti. Ke změně z pracovního na cikánský tábor došlo za německé okupace v červnu 1942. Pokud jde o Romy, tak pro internaci českých Romů byly určeny Lety, pro internaci moravských Hodonín u Kunštátu. 

Interpelace na ministra zdravotnictví - kauza Křižanov

Ústní interpelace na ministra zdravotnictví MUDr. Svatopluka Němečka ve věci nečinnosti orgánů ochrany veřejného zdraví v závažné problematice zdravotních rizik kontaminace budov, půdy a vodních zdrojů po zátahu na varnu pervitinu v Křižanově.

Dne 8.9.2016.

Poslanec Vít Kaňkovský

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně a kolegové.

Koncem dubna tohoto roku byla na území městyse Křižanov v Kraji Vysočina odhalena jedna z největších varen pervitinu v České republice. Bylo zabaveno rozsáhlé množství metamfetaminu a dalších toxických látek. Už při samotném zásahu byla konstatována enormní kontaminace samotného objektu, okolní půdy a zejména vodních zdrojů se značnými riziky pro místní obyvatele včetně dětí. Vedení Křižanova okamžitě oslovilo představitele Kraje Vysočina se žádostí o vyhlášení krizového stavu, což však orgány kraje odmítly. O součinnost při likvidaci následků tohoto nebezpečného stavu byly také požádány orgány ochrany životního prostředí a orgány ochrany veřejného zdraví. V prvé fázi se jednalo zejména o toxikologickou analýzu vodních zdrojů, půdy a zhodnocení zdravotních rizik pro obyvatele. Bohužel ani Krajská hygienická stanice, ani později oslovený odbor hlavního hygienika ČR občanům Křižanova pomocnou ruku neposkytl. Tento fakt vyústil v situaci, kdy si někteří občané na vlastní náklady nechali provést laboratorní vyšetření krve a rozbory vodních zdrojů a půdy. Podezření na závažnou kontaminaci toxickými látkami bylo potvrzeno, bohužel ani toto příslušné orgány k činnosti nepřivedlo. I proto jsou občané Křižanova nadále vystaveni expozici toxických látek, byť již dále neužívají vlastní vodní zdroje.

Lídr KDU-ČSL odpovídal MF DNES na téma zdravotnictví

Co je podle Vás největší problém nemocnic na Vysočině?

Největší problém je nedostatek lékařů a dalšího zdravotnického personálu. Dá se řešit jedině ve spolupráci s více subjekty (obcemi-městy, pojišťovnami a vysokými školami). KDU-ČSL už v krajském zastupitelstvu ústy našeho poslance a lékaře MUDr. Víta Kaňkovského navrhla inspirovat se Královéhradeckým krajem,, který pro studenty závěrečného ročníku lékařských fakult vypsal stipendia s cílem získat je pro práci v krajských nemocnicích. (Vyčlenil pro ně 2,7 milionů korun, každý měl šanci dostat 100 tisíc).S tímto problém pak souvisí problém udržení některých specializací ve všech krajských nemocnicích. Sebemodernější vybavení nepomůže, je třeba investovat do lidského potenciálu.

Hejtman Běhounek prosazuje na Vysočině model 5 rovnocenných nemocnic. Jaký model prosazujete vy? Jste pro vybudování například jedné krajské nemocnice, větší centralizaci zdravotní péče na úkor těch zbývajících? Co říkáte na větší provázanost jednotlivých nemocnic - po ekonomické i medicínské stránce? A co privatizace nemocnic?

Hejtman Jiří Běhounek podle všeho nezvažuje model pěti rovnocenných nemocnic, ale jejich sloučení do jedné organizace. S tím my nemůžeme souhlasit. Jednak to vytváří zbytečný administrativní moloch a jednak se tím zhorší komunikace mezi vedením a personálem a motivace lékařů a sester. Kdo by řídil celý kraj z Jihlavy, tak přece nemůže tak dobře vědět, co trápí nemocnici v Novém Městě na Moravě.  Co se týká privatizace nemocnic, jsme proti ní, protože zdraví by nemělo být hříčkou trhu.

Procházka jihlavskou historií

12.09.2016 17:00

Syndikovat obsah