Poslanec Vít Kaňkovský: Společnost by se měla snažit lidem s postižením co nejvíc ulehčovat život

Lidé se zdravotním handicapem mají v mnoha oblastech výrazně horší výchozí podmínky. Proto by společnost měla mít snahu jim co nejvíc ulehčovat život. Jednou z těchto cest je i novela zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, jejíž přijetí prosazuje ve Sněmovně. S poslancem MUDr. Vítem Kaňkovským jsme si povídali také o jeho práci lékaře, novelách týkajících se zdravotnické problematiky nebo o tom, co pro něj znamená rodina.

Vážený pane poslanče, již dlouhou dobu spolupracujete s Národní radou osob se zdravotním postižením České republiky. Co Vás k této spolupráci přivedlo a co Vám přináší?

Vzhledem k mému civilnímu povolání lékaře – ortopeda mám ke zdravotně postiženým velmi blízko, protože při své práci v nemocnici vnímám problémy, se kterými tyto osoby bojují. A také už delší dobu spolupracuji s neziskovou organizací, která se věnuje pacientům po cévních mozkových příhodách. Považuji nejen z těchto důvodů za velmi důležité hledat cesty, jak zdravotně handicapovaným v jejich obtížné životní cestě pomoci, a kdykoliv se podaří alespoň malý krok, tak z něj mám radost.

Nedávno jste společně s místopředsedou Poslanecké sněmovny Janem Bartoškem a předsedou sněmovního Výboru pro sociální politiku Jaroslavem Zavadilem podal rozsáhlou novelu zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Jaké opatření v této novele považujete za nejdůležitější?

Radostné prožití vánočních svátků!

Málo peněz na boj proti suchu a pro malé obce. Lidovci nepodpořili rozpočet kraje

Výhrady k rozpočtu kraje, k nečekanému „přihození“ 40 milionů na výcvikový objekt záchranky i vyjádření k zrušené zastávce rychlíků v Křižanově. I to zaznělo z úst opozičních zastupitelů za KDU-ČSL při dnešním (20. 12.) jednání zastupitelstva Kraje Vysočina.

„V rozpočtu kraje je řada pozitiv. Ale nechápeme, proč v dobré ekonomické kondici kraj ukládá 230 milionů do rezervy, místo aby víc podpořil obce v boji proti suchu, konečně rozjel efektní propojení dopravy v kraji, víc dotoval malé obce (Program obnovy venkova) a vlastníky kulturních památek, které přirozeně budují povědomí k Vysočině. Malým obcím bylo přidáno jen přes 15 tisíc ročně,“ vysvětlil kritický postoj lidoveckých zastupitelů předseda klubu Jaromír Kalina.

Toho pobavil výrok koalice o tom, že připomínky KDU-ČSL k rozpočtu byly částečně přijaty. „Ve dvou případech vůbec, v jednom opravdu částečně,“ dodal Kalina. Lidovci navrhli 51 milionů na posílení Programu obnovy venkova – přitom STAN nakonec prosadilo jen 11 milionů. Dále KDU-ČSL požadovala 9 milionů na boj proti suchu, ale její návrh si osvojilo ANO a snížilo ho o dva miliony. A tři miliony na obnovu kulturních památek přijaty nebyly vůbec.

Poslanec Vít Kaňkovský se pozastavil nad dvojnásobným nárůstem peněz na stavbu výcvikového střediska letecké záchranky. „Od začátku projekt podporujeme, ale stálo by za to diskutovat, proč je navýšen o 40 milionů. Navíc zatím nemáme rozkryté provozní náklady ani otázku, zda by o zařízení měly zájem i jiné kraje,“ řekl Kaňkovský, který se také zeptal, jaké má nové vedení kraje postoj ke kamennému hospici, který i při dalším veřejném fóru problémů kraje získal čelní místo.

PF 2017

RYBÍ POLÉVKA PRO POTŘEBNÉ

24.12.2016 10:30
24.12.2016 12:00

Třetinu v dozorčích radách velkých firem zřejmě získají zaměstnanci

Dozorčí rady společností s více než pěti sty pracovníky nejspíš čekají změny. Novela o obchodních korporacích od poslanců ČSSD počítá s tím, že třetinu míst budou mít vyhrazenu zástupci zaměstnanců. Po poměrně ostré debatě k ní Senát nepřijal žádné stanovisko, takže míří k podpisu prezidentovi. Povinné zastoupení zaměstnanců bylo přitom zrušeno nedávno - k předloňskému lednu.

Senát nepřijal návrh na schválení normy ani na její zamítnutí. Následně nepodpořil pozměňovací návrh ústavně-právního výboru, jenž by vyškrtl trest pro společnosti za to, že by novou povinnost nesplnily. Sankce spočívá v možnosti soudu firmu zrušit a nařídit její likvidaci.

„Nechápu, proč máme zákonem stanovovat soukromým společnostem, jak si mají organizovat své řízení,“ řekl v debatě Jiří Oberfalzer (ODS). Podle Jana Horníka (STAN) jde o socialistický návrh, který společnost vrací před rok 1989. Naopak předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) označil takové názory za laciné ideologické floskule. „Je to pomoc pro majitele, vlastníky, když znají názory zaměstnanců,“ řekl.

Podporovatelé předlohy poukazovali na to, že právo zaměstnanců na obsazování dozorčích rad bylo zrušeno teprve nedávno. „Zastupování zaměstnanců se vždy ukázalo jako rozumné,“ uvedl za předkladatele poslanec za ČSSD Jaroslav Zavadil.

Zazněly i konkrétní výtky. Zpravodaj hospodářského výboru František Bradáč (KDU-ČSL) označil na největší problém návrhu to, že není promítnut do dalších právních předpisů a může odporovat evropskému právu. Například také podle něho není jasný rozhodný okamžik, kdy má společnost 500 zaměstnanců. Novela navíc umožňuje zaměstnancům zvolit do dozorčí rady člověka, který s firmou nemá nic společného, poznamenal Bradáč.Sněmovna návrh zmírnila.

Babišův střet zájmů ve zdravotnictví. Promlouvá lékař a poslanec od lidovců

Rozhovor pro Parlamentní listy.

„Střet zájmů v oblasti zdravotnictví je u pana ministra financí očividný. A jeho snahy postupně navyšovat svůj vliv ve zdravotních pojišťovnách hodnotím i jako jev velmi nebezpečný,“ říká zkušený lékař, poslanec a místopředseda výboru pro sociální politiku Parlamentu ČR Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). K pravděpodobnému vývoji v České politice pak ještě uvádí: „Pan prezident Zeman i pan vicepremiér Babiš jsou oba pragmatici a uvědomují si, že se v nadcházejícím období při volbách budou vzájemně dost potřebovat. Proto ty jejich tanečky a vzájemné pochlebování.“

Ministr financí Andrej Babiš zvláště před krajskými volbami prohlašoval, že bych chtěl udělat pořádek v hospodaření krajských nemocnic. A dostal se proto do sporu i s bývalým ministrem zdravotnictví Němečkem. Měl Babiš pravdu, skutečně tam státu i nám daňovým poplatníkům utíkají peníze? Na druhou stranu je poměrně známo, že ministr financí má své podnikatelské aktivity i ve zdravotnictví. Jak na celou tuto záležitost pohlížíte? 

Podobná prohlášení pana ministra Babiše slýcháme velmi často a musím říct, že jako lékaře, který takřka celou svou profesní kariéru pracuje v krajských nemocnicích, mi podobná tvrzení vadí. Jistě všichni víme o odstrašujících případech v některých krajích z minulosti, určitě ani dnes není všechno z hlediska ekonomiky krajských nemocnic bezproblémové. Rozhodně bych ale přivítal, kdyby se vždy hovořilo o konkrétních příkladech a nešlo jen o obecné, přitom ale tvrdé narážky, které pak házejí špínu na všechny krajské nemocnice. A střet zájmů? Ten je u pana ministra financí očividný, což například z hlediska jeho snahy postupně navyšovat svůj vliv ve zdravotních pojišťovnách vnímám i jako jev velmi nebezpečný.

Premiér Sobotka odvolal v nedávných dnech Svatopluka Němečka z postu ministra zdravotnictví a jmenoval místo něj Miloslava Ludvíka. Domníváte se, že tato změna bude prospěšná? Je schopen nový ministr za méně než rok prosadit ve svém resortu některá zásadní opatření pro jeho lepší chod? Uvádí se, že by se měl především zaměřit na prosazení zákona o zákazu kouření na veřejných místech do praxe a zlepšení podmínek pro práci lékařů a zdravotních sester…

Kaňkovský (KDU-ČSL): Není to boj proti kuřákům, ale cesta k větší ochraně nekuřáků

Poslanecká sněmovna napodruhé schválila zákon, který přinese úplný zákaz kouření v restauracích, a to od konce května příštího roku.

„V této záležitosti jsme po celou dobu konzistentní a jsme pro přísnou podobu zákona,“ řekl Jiří Mihola, předseda Poslaneckého klubu KDU-ČSL.

A jak bude přijatý zákon vypadat v praxi?

V pohostinských zařízeních budou moci lidé používat jen vodní dýmky a elektronické cigarety. Ve společenských zařízeních, tzn. kinech, divadlech, koncertních a výstavních síních, ale také například sportovních halách nebude možné zřizovat kuřárny. Místa ke kouření nebudou moci být ani v areálech zdravotnických zařízení kromě uzavřených psychiatrických oddělení.

Vít Kaňkovský k návrhu státního rozpočtu na rok 2017

Ve středu 30. listopadu 2016 se ve Sněmovně projednávalo 2. čtení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 /sněmovní tisk 921/V rozpravě vystoupil také poslanec MUDr. Vít Kaňkovský, místopředseda Výboru pro sociální politiku PS PČR a také  předkladatel pozměňovacích návrhů k této normě /ze stenozáznamu/:

"Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, už tradičně načítám pozměňovací návrh, který se týká rozpočtu specifického závazného ukazatele kapitoly 313 - MPSV - transfery na podporu reprodukce majetku. Jde o program rozvoj a obnova materiálně technické základny sociálních služeb.

Tento program se snaží investičně podporovat provozovatele sociálních služeb, a to jak ty, které zřizují kraje, tak ostatní poskytovatele. V minulosti padly výtky, že by toto měla být prioritně starost krajů, avšak tento názor neobstojí. Jen v letech 2012-2014 investovaly kraje do rekonstrukcí či nové výstavby v sociálních službách 2,5 mld. korun a další finanční prostředky přidaly v loňském i letošním roce.

Poslanec Kaňkovský se na Třebíčsku věnoval sociálním oblastem

Ve středu 23. listopadu navštívil v rámci pravidelných cest regionem poslanec Vít Kaňkovský třebíčský okres. Cílem jeho cesty byl tentokrát třebíčský Domov pro seniory a Domácí hospic sv. Zdislavy, a poté radnice v Dalešicích.

 

V úvodní části programu poslanec navštívil Domov pro seniory v Třebíči na Kubešově ulici, kde si prohlédl za doprovodu ředitelky Mgr. Heleny Chalupové a celého širšího vedení domova jeho provoz. Ředitelka Chalupová vyzdvihla pracovní nasazení a odbornou způsobilost celého pracovního kolektivu domova. Se zaměstnanci poslanec hovořil o jejich práci a seznámil je i s připravovanými legislativními změnami v této oblasti sociální péče. „Opět pro mě bylo setkání se zaměstnanci velmi podnětné. Je třeba, aby se jejich praktické zkušenosti odrazily i v chystané legislativě,“ uvedl Kaňkovský, který ve Sněmovně předložil pozměňovací návrh k rozpočtu MPSV na rok 2017, ve kterém navrhuje zvýšení investic do sociálních služeb o 322 milionů.

Syndikovat obsah