O nás bez nás a podle starých údajů. Obce rozčiluje uran

Téma: KDU - ČSL    4.12.2015    Mladá fronta DNES    Strana 17    Vysočina    Martin Vokáč      

Státní podnik Diamo požádal o rozšíření chráněného území uranového ložiska u Brzkova. Obce, kterých by se těžba dotkla, se brání a chtějí nový geologický průzkum.

PŘIBYSLAV Obce, kterých se dotýká zvažované obnovení těžby uranu mezi Polnou a Přibyslaví, požadují provedení geologického průzkumu. Státní podnik Diamo totiž navrhuje rozšíření chráněného ložiskového území, ale čerstvý průzkum proveden nebyl. „Chráněné území chce Diamo směrem na Horní Věžnici rozšířit pouze na základě jakýchsi předpokladů a matematických výpočtů. Průzkum, který by jasně řekl, zda je to oprávněné, či nikoliv, proveden nebyl,“ tvrdí přibyslavský starosta Martin Kamarád (ODS).


Podle něj je to velice podstatný krok, neboť se dotkne řady majitelů pozemků. Pokud ty se ocitnou za čarou chráněného území, budou je moci majitelé užívat jen s velkými omezeními. „Úplně jiné jsou tam administrativní poplatky při nakládání s pozemky, platí na nich stavební uzávěra některých staveb,“ podotkl Kamarád.


Jak ale pro agenturu ČTK uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba, s žádným průzkumem se v lokalitě teď nepočítá. Podle něj postačí ten, co se v oblasti dělal v dřívějších letech. „Řádný geologický průzkum byl proveden v letech 1976 až 1991,“ sdělil mluvčí.

Návrh na rozšíření chráněného ložiskového území Brzkov o sousední lokalitu u Horní Věžnice podalo Diamo na ministerstvo životního prostředí 24. listopadu.


Starostové čtyř obcí Přibyslavi, Brzkova, Věžnice a Polné – v jejichž katastrech by se v budoucnu mohlo těžit a které se dohodly na společném postupu – ale takové vyjádření odmítají.


„Řádný aktuální průzkum proveden nebyl, postup státního podniku není v souladu se zákonem,“ domnívá se Kamarád. Zároveň apeluje na další dotčené instituce, třeba na Kraj Vysočina, aby nový průzkum rovněž vyžadovaly.


Obce přesto požádaly ministerstvo životního prostředí, aby je přizvalo do povolovacího řízení. Ačkoli se jedná o jejich pozemky, podle zákona účastníky nejsou. „Je to uvedeno v jednom ustanovení zastaralého, ale stále platného horního zákona z roku 1988,“ vysvětluje místostarosta Přibyslavi Michael Omes (KDU-ČSL).


Pokud ministerstvo životního prostředí nevyhoví, zváží obce podání stížnosti k Ústavnímu soudu. „Předpokládáme, že ten by měl chránit práva majitelů pozemků. Není snad v dnešní době možné o jakémkoliv území rozhodnout bez vyjádření vlastníka,“ pravil Kamarád. Napadnout obce chtějí i případný verdikt o povolení rozšířit chráněné ložisko.


K celému záměru obnovit na pomezí havlíčkobrodského a jihlavského okresu těžbu uranu budou mít dotčené obce určitě možnost se vyjádřit, teprve až bude posuzován jeho dopad na životní prostředí. Podle informací, které má vedení Přibyslavi, už podnik Diamo pro toto řízení připravuje podklady.


Materiál o přípravě na vytěžení uranu u Brzkova schválila vláda loni v prosinci, i konečné rozhodnutí o zahájení těžby by měli za několik let učinit premiér a ministři.


Podle studie proveditelnosti by těžba mohla začít někdy kolem roku 2023. Uranová ruda by měla být převážena na zpracování z Přibyslavi vlakem do 50 kilometrů vzdálené chemické úpravny u nynějšího uranového dolu Rožná na Žďársku, jehož životnost se blíží ke konci. Důl spadá pod Diamo.

***

Není snad možné o jakémkoliv území rozhodnout bez vyjádření vlastníka. Martin Kamarád, starosta Přibyslavi

Fakta Uran u Brzkova * U obce Brzkov na Jihlavsku se v minulosti uran už těžil. Důl byl vyhlouben na konci 80. let minulého století. Uskutečnily se zde průzkumné práce, při nichž bylo v letech 1988 až 1990 vytěženo asi 65 tun uranové rudy. * Vzniklo celkem 6,6 kilometru důlního díla, ruda se dobývala asi 300 metrů pod povrchem. * V roce 1990 však práce ustaly, důl byl zavřen a zatopen.